Víc než jen dekorace: Jak umění v prostoru restartuje naše soustředění a duševní pohodu
Naše zážitky z galerií se mohou zdát prostým potěšením, avšak střet s estetickým podnětem skrývá více. V dnešním světě poháněném rychlostí, vnímáme statické umění na stěnách často jen jako pasivní dekoraci - až když je kompletní design prostoru hotový umění je dodatečnou myšlenkou. Současná neurověda a environmentální psychologie nám však ukazují, že díla dokážou víc než jen zaplnit prázdný prostor. Umění je aktivním katalyzátorem našeho myšlení - nástrojem k odbourání stresu a jedním z prvků podporujících wellbeing každého jedince.
Wellbeing mysli
Dnešní doba apeluje na zdraví našeho těla - jak vypadáme, ale leckdy zapomíná, že tělo bez hlavy není. Lidská pozornost dnes trpí pod tlakem nových zpráv a úkolů, a mozek se potřebuje regenerovat. Řešením je koncept ‘soft fascination’ poprvé popsaný americkými environmentálními psychology. Jedná se o stav, kdy vizuální podnět upoutá naši pozornost bez toho, aby ji unavoval. Pouhé pozorování uměleckých děl, ať už během návštěvy galerie či obědové pauzy, bylo prokázáno snižovat hladinu kortizolu, stresového hormonu, v průměru o 22 %, experimentem v roce 2025 univerzitou v Londýně. Estetický zážitek tak nepůsobí jen na naši náladu, ale spouští přímou fyziologickou úlevu od stresu a navrací naší mysli potřebnou mentální rovnováhu.
Dílo jako nástroj empatie
Vzpomeňte si na svoji poslední návštěvu galerie, muzea, nebo třeba veřejné instalace, kterých město skrývá mnoho – co jste cítili? Umění nás učí nahlížet z jiných úhlů, což přímo rozvíjí mezilidskou empatii a schopnost adaptace na neznámé situace. I proto je obzvlášť důležitá práce kurátora výstav v kancelářích - vybírat umění vhodné pro pozorování mezi pracovními schůzkami. Ch. Smiraglia v roce 2014 napsala jako jedna z prvních autorů studii zkoumající významnost umění v kancelářích. V závěru píše: „…umění propojené s posláním organizace, obměňované výstavy a rozmanité sbírky jsou lidmi na pracovišti oceňovány.“ Dává nám totiž prostor zpomalit, pokládat si otázky a budovat vnitřní odolnost skrze porozumění sobě i druhým.
Proč potřebujeme umění na pracovišti?
Jak trefně uvádí Julia Calabrese, v rešerši z roku 2026, umění „utváří to, jak lidé v práci cítí, přemýšlejí a jaký podávají výkon – jde o prvek, který by měl stát po boku jakékoli jiné strategické investice.“ S dodatkem výše zmíněných vědeckých poznatků, zjistíme že fyzické prostředí zásadně formuje nejen naši náladu, ale i potenciál. Umění v pracovním prostoru už nelze vnímat jako možnost, ale jako klíčový prvek. Lidé, kteří pracují v prostředí obohaceném o estetické a myšlenkově podnětné prvky, vykazují vyšší míru spokojenosti, kreativního myšlení a pocitu smysluplnosti. Zaujetí správného postoje k umění na pracovišti je tak přímým krokem k vytváření zdravého, podnětného a dlouhodobě udržitelného prostředí.
Umění jako nutnost, nikoliv luxus
Mít kolem sebe umění není nedostupný luxus ani povrchní ozdoba. Vedle návštěvy zahrad a přírody, se jedná o jeden z nejjednodušších způsobů, jak podporovat mentální zdraví v zápřahu celodenního shonu. Dát umění prostor znamená dát prostor přirozenému dýchání, lepší komunikaci a prostředí, ve kterém se jednoduše žije a pracuje o dost lépe.
Jak vnímáte přítomnost umění ve svém okolí vy? Pomáhá vám při náročném dni zastavit se a změnit perspektivu, nebo jej stále vnímáte jen jako kulisu? Sledujte naši platformu Artist’s Hero, podělte se s námi o své zkušenosti a buďte součástí nového chápání umění, které nejen transformuje kanceláře ale i naši společnost.
Působení a interpretace uměleckého díla je samozřejmě subjektivní zkušenost, avšak naším dlouhodobým záměrem je s téměř vědeckým přístupem měřit a artikulovat pozitivní dopady umění v kontextu organizací - a to na úrovni workplace experience, wellbeing, mezilidských neformálních sdílení, ale i firemní kultury, employer brandingu a korporátní identity.
Pro inspiraci, shlédněte jaké benefity obklopování se uměním vnímají někteří z našich klientů - Veolia Energie, Capexus nebo Czech Crunch.
Autorka článku: Viktorie Míčková
