“Art creates a profound connection between the artist and the audience.  Through that connection, both can heal.”
Rick Rubin

Umění je mnohem víc než jen estetický zážitek. Je to subtilní komunikační nástroj, který nám umožňuje vyjádřit to, co slovy často nelze – ať už jde o nepopsatelné emoce, hluboké zkušenosti nebo abstraktní myšlenky. Dnes je již všeobecně uznávané, že umělecký projev dokáže zprostředkovat vnitřní svět jednotlivce způsobem, který je autentický, léčivý a přirozený.

Právě proto se umění stává nedílnou součástí zdravotní péče, kde pomáhá lidem všech věkových kategorií prozkoumávat a zpracovávat emoce, snižovat hladinu stresu a strachu a přispívá k celkové duševní pohodě.

Umění jako lék aneb jak vizuální prostředí ovlivňuje zdraví

V posledních letech roste povědomí o tom, že fyzické prostředí, ve kterém se pohybujeme, má zásadní vliv na naše zdraví, psychickou pohodu i celkovou kvalitu života. Tento trend je patrný i ve zdravotnictví – a vybrané studie potvrzují, že prostředí nemocnic hraje důležitou roli v procesu léčby a mělo by být chápáno jako nedílná součást kvalitní zdravotní péče. Jedním z klíčových prvků, které mají pozitivní dopad na pacienty i zdravotnický personál, je umění.

Podle studie vydané organizací Center for Health Design víme, že již v roce 2008 mělo téměř 50 % nemocnic v USA programy zaměřené na aktivní práci s uměním. Hlavním důvodem jejich implementace byly prokazatelné přínosy pro pacienty – zejména v oblasti mentálního a emočního zotavení, což potvrdilo téměř 79 % dotázaných zařízení. Zajímavým zjištěním je i to, že více než polovina dotázaných nemocnic zaznamenala pozitivní dopad umění také na své zaměstnance. Konkrétně se jednalo o patrné snižování stresu, které funguje jako prevence syndromu vyhoření – jedné z nejpalčivějších výzev současného zdravotnictví. 

Podobná zjištění přinesla i případová studie z roku 2017, realizovaná v Kodaňské univerzitní nemocnici. Ta potvrdila, že citlivě zvolené vizuální umění výrazně zvyšuje spokojenost pacientů s pobytem a celkovou kvalitu jejich prožitku. Umělecká díla vytvářejí prostředí, ve kterém se lidé cítí více propojeni s okolím a sami se sebou. Napomáhají sociálním interakcím, umocňují pocit klidu a bezpečí.

Ačkoliv se tato zjištění vztahují především na nemocniční prostředí, jejich přenositelnost je širší. Umění může sehrát podobně pozitivní roli i v jiných typech prostor, kde lidé čelí náročným situacím – například v kancelářích. Vizuální kultura a estetické prostředí nejsou jen „hezkým doplňkem“, ale jsou investicí do mentálního zdraví, úrovně motivace, kreativity a posléze i produktivity. 

Umění jako součást lékařské péče

Tento přístup se pomalu začíná objevovat i v Evropě. Ve švýcarském Neuchâtel aktuálně probíhá pilotní program, v rámci kterého lékaři předepisují pacientům návštěvy muzeí, galerií a dalších uměleckých prostor jako podporu léčby. Inspirace přišla z kanadského města Montreal, kde tento program funguje již od roku 2018 a vykazuje pozitivní výsledky.

Součástí léčby je i fyzická aktivita, kterou návštěva kulturních institucí přirozeně podporuje. Pacienti i lékaři reagují na tento prvek léčby velmi pozitivně. „Muzejní recepty“ se nejčastěji využívají při léčbě úzkosti, stresu a nedostatku pohybu – tedy jako prevence závažnějších forem duševních onemocnění, jako je deprese.

Další úspěšný příklad doplnění lékařské péče o umělecký element je BioTexCom, IVF centrum v Barceloně, kde hrají kytarové koncerty čerstvě oplodněným embryím. Podle jejich dat má právě živá hudba pozitivní vliv na vývoj embryí. Vibrace a zvuky hudebních nástrojů mohou při IVF zvýšit jejich kvalitu, což zvyšuje šanci na úspěšné těhotenství. Studie ukazuje, že vývoj embryí se díky hudbě dokáže zrychlit přibližně o 5 %. Vzhledem k tomu, že úspěšnost IVF při prvním pokusu je nižší než 50 %, odborníci zohledňují každý faktor, který může mít i relativně malý pozitivní dopad.

Život s uměním bohatší o osm miliard liber

Skutečně ohromující jsou závěry nedávného výzkumu Monetising The Impact Of Culture And Heritage On Health And Wellbeing britského Ministerstva kultury, médií a sportu. Výzkum ve spolupráci s Frontier Economics a Světovou zdravotnickou organizací (WHO) zjistil, že účast na kulturních aktivitách má významný pozitivní dopad na fyzické i duševní zdraví. Studie skrze komplexní matematické modely odhaduje, že jak aktivní kreativní činnost, tak pasivní konzumace umění přinášejí ročně britské společnosti přínos ve výši 8 miliard liber – hlavně v podobě zlepšení duševní pohody, prevence duševních onemocnění i vyšší produktivity obyvatelstva.

Například senioři nad 65 let, kteří se účastnili pravidelných týdenních kurzů kreslení po dobu tří měsíců, zaznamenali průměrný finanční přínos ve formě prevence zhruba 1 300 liber – díky menší potřebě návštěv u praktického lékaře a lepšímu pocitu ze života. Podobně mladí dospělí ve věku 18 až 28 let, kteří se pravidelně účastní uměleckých, hudebních nebo divadelních aktivit, uváděli vyšší míru pocitu štěstí a smysluplnosti. Dividenda v podobě duševní pohody i vyšší produktivity byla oceněna na 750 liber. 

Pravidelná návštěva kulturních událostí, uměleckých výstav, koncertů nebo aktivní kreativní činnosti – jako umělecké kroužky pro děti nebo zpívání ve sboru pro seniory – mají přínosy daleko za hranicí finančních dividend. Ty sahají od potřeby seberealizace, budování vlastní identity a sebahodnoty, zažívání duševní pohody, přes budování komunity, kulturní identity až po posilování mezilidských vztahů a soudržnosti společnosti. 

Art is priceless. 

Autor: Thérèse Ahossey, Content Hero